Slavík

Slavičí zpěv je legendární, ale skoro nikdo si pod ním neumí nic představit.

Protože se pozorování ptactva věnujeme už docela dlouho, samozřejmě jsme si přáli slyšet slavíka někdy jinak než z rozhlasové nahrávky. Dlouho jsme se domnívali, že bychom museli navštívit jižnější kraje naší republiky.

Až jednou – pamatuji si na to přesně – bylo to 17.5.2004 a vraceli jsme se z fantastického koncertu Petera Gabriela. Cestou jsme odbočili na vedlejší cestu, po dlouhé době se obloha vyjasnila a chtěli jsme pozorovat jakousi kometu. Žádný astronomický zážitek se ale nekonal. Přesto jsme té zastávky nelitovali, protože v těch místech zpíval slavík. V tu chvíli jsme si ještě nebyli úplně jisti, že to opravdu on, tak jsme doma prošli kazety i CéDéčka, kde jsme prověřili další možné autory toho úžasného zpěvu. Tak jsme se o slavíky začali víc zajímat a zjistili, že vlastně nejsou nijak vzácní a vyskytují se i v místech, která známe. Dnes máme vytypovaných několik míst, kam je jezdíme na jaře „kontrolovat“ (jestli se už vrátili) a hlavně poslouchat. Protože zpěvy ptačích druhů z našeho okolí máme v uchu, poznáme slavíka i v denní změti ptačích hlasů.

Slavíky je ovšem nejlepší poslouchat v noci. Skoro všichni ostatní pěvci zmlknou a slavičí zpěv se ztichlou krajinou nese na stovky metrů. Takže pokud nebydlíte v hornaté oblasti s převahou jehličnatých lesů, můžete po půlnoci vyrazit ven a naslouchat…

Prezentaci s obrázky slavíků a ukázkou slavičího zpěvu si můžete stáhnout zde.